Nikdy by mě nenapadlo, že u nás bude bydlet něco takového hodně zvláštního, jako je papillon. Jenže po světové výstavě psů v Poznani (odkud si Rick přivezl ocenění výborná) jsem si listovala katalogem a narazila na obrázky zvláštních pejsků, začala je hledat na internetu a zjistila, že to jsou takové „malé borderky“. To se mi moc líbilo, ale ty uši!! ☺ Naštěstí existuje u tohoto plemene (malý kontinentální španěl) také druhá varieta s ušima sklopenýma dolů – phalene, jenže se pravda zrovna moc nevyskytuje a u nás jsem objevila jedinou chovatelskou stanici Tennant. Po telefonátu s chovatelkou jsem si zamluvila holčičku phalene, kdyby se náhodou někdy narodila a dopadlo to. V únoru 2002 se narodily holčičky hned tři a v dubnu se u nás zabydlela Dafča (Darling Daphne Tennant). Šicky měly z drobečka radost – chvíli naháněly ony Dafču, chvíli Dafča je, ze začátku jim trochu vadilo, že si na nich chce Dafča ustlat (moc se jí líbila jejich dlouhá srst a snažila se lehnout si co nejblíž, aspoň na kousek), ale pak se s tím smířily a Dafča zase dodnes miluje jejich copánky, dá se za ně hezky chytit a tahat. Dřív jim z nich taky stahovala gumičky, takže jsem je musela česat každý den, ale to už ji naštěstí přešlo… Když byly Dafince tři měsíce, vzpomněly si její geny, že existují také pejskové s ušima hezky nahoru a vztyčila k mé malé radosti svoje ouška, po domluvě chvíli měla jedno ucho dolů a jedno nahoru, ale pak se rozhodla, že budou stejně a basta a zvolila si směr nahoru. No a moc jí to sluší a každý na ní právě ty její našpicované uši obdivuje.