Na MS v agility 2009 v rakouském Dornbirnu běhalo takové chundelaté cosi, voříšek na první pohled, ale svým způsobem krásný :) a hlavně běžel jako vítr…tak jsem objevila pyrenejského ovčáka, u nás velmi málo známé a rozšířené plemeno. Zblízka jsem si ho pak prohlédla na světovce v Bratislavě a začala sbírat informace a hledat štěňata, zatím jaksi „výhledově“, do budoucna. V lednu pak musel Kim na operaci s ramenem a nebylo jasné, jestli bude ještě běhat, Bonýsek dostal nového parťáka na běhání a mně zůstala jen Dafča…běhá taky jako vítr, ale jen doma, na domácím hřišti, tak nějak v soukromí, na závodech se zabývá svým okolím natolik, že se na běhání nesoustředí a tak si „procházíme“ parkúrem většinou celou minutu, asi abychom si to pořádně užily…Na jaře jsem začala hledat novou kamarádku, ale nebyly.. a pak první zamluvená slečna měla předkus, druhá zalomený ocásek, ale naštěstí ještě sestřičku, takže se k nám v půlce srpna nastěhovala Antoinette de l´horizon étendu, neboli Anička, Aňa, Andulka, Anuška…chundelatá nohatá dračice s opravdu velkým temperamentem.